S Tefem to dopadlo dobře, zde už hůř. O kousek níž jsem se rozepsal o letošních Holicích a o tam zakoupeném rádiu AOR7030. Při jeho koupi jsem se za debaty s prodejcem zmínil o tom, že s přijímači AOR, konkrétně s 8000 a s 8600 mám výborné zkušenosti co se týká spolehlivosti. Asi jsem to neměl dělat. Tentokrát jsem si naběhl na příslovečné vidle, rádio nevydrželo ani do Vánoc.
Konkrétně - jednou ráno jsem ho zapnul, a rádio potichu, s-metr ani čárka. Koukám co to, na displeji kmitočet 000.00 No nazdar. Ladit ale šlo, všechno ostatní fungovalo zdánlivě taky, ale rádio stále hluché. Postupně procházím nastavení a objevím na volbě mezifrekvenčních filtrů záhadnou šířku pásma: 0,0kHz
A tam je asi nějaký průser. Filtry přepínat nejdou, při pokusu o přepnutí se celé ovládání rádia "hryzne". Takže good bye....
AOR7030 jde prozatím do "depozitu" a uvidím co a jak dál. Prvotní pocit (zatím neověřený demontáží rádia) je, jestli v něm není nějaká záložní baterka, něco jako BIOS v počítači, a ta prostě nedošla. Otázka je, jak a zda vůbec se to dá nějak řešit. Navíc - nějak mi ten AOR ani moc nechybí. Místo něj jsem vrátil Tecsuna 660. No, a uvědomil si, že logika ovládání u AOR7030 je opravdu inžinýrsky vypatlaná a Tecsun má sice nějaké ty mouchy a nemá určitě tak dobré parametry jako AOR, ale jeho ovládací logika a práce s ním je řádově příjemnější.
První dodatek:
Jo, záložní baterka tam je. Přesněji - NiCd akumulátorek 1,2V 180mAh. A ten vypadá "mrtvej" - napětí je na něm nulové, a to i po delším zapnutí rádia. Takže možná nějaký příslovečný "kadmiový fous" který ho vyzkratoval. Ve staženém návodu se píše i cosi o autokalibraci mezifrekvenčních filtrů, naděje na oživení existuje.
Druhý dodatek:
Záložní baterku - přesněji akumulátorek NiCd 1,2V 180mAh jsem vyletoval ven. Je skutečně "mrtvý", má nulové napětí a ani delší externí nabíjení na tom nic nezměnilo. NiCd akumulátory už jsou ale dnes trochu problém, naštěstí jsem našel starší články s nabodovanými pásky velikosti AA/R6 a s kapacitou 700mAh v evidentně dobrém stavu. Jeden jsem tam "po bastlířsku" namontoval.
Výsledek?
Rádio ožilo, ladí, pamatuje si. Hodiny běží od okamžiku vložení náhradního článku. Nějak poslouchá, ale ne optimálně. Z HW pohledu se zdá v pořádku. Problém zůstává s mezifrekvenčními filtry, tam je ještě nějaký chaos. Takže dál ještě zkusím jak je to s tou "autokalibrací".
Třetí dodatek:
Kalibrace filtrů proběhla úspěšně, AOR opět "hlásí" filtry tak jak má - Flt1 0,8kHz, Flt2 2,3kHz, Flt3 4,8kHz, Flt4 6,5kHz, Flt5 9,5kHz. Zdá se, že rádio je opět v pořádku a plně funkční.
Na procházky a výlety si beru téměř vždy nějaké rádio, většinou Tecsuna, někdy TEF. Tentokrát při poslechu TEFu za pochodu přišlo lehké zděšení, když jsem nečekaně zjistil silně se viklající anténní konektor. Nasazená anténa tak šla okamžitě dolů a protože v rádiu slyšitelně cosi poletovalo, raději jsem ho hned vypnul a opatrně uložil naplocho do brašny. Doma potom došlo na rozborku.
Nestalo se naštěstí nic hrozného, jen se povolil a vyklepal jeden ze šroubků anténního konektoru. Díky tomu se můžete podívat do útrob rozšroubovaného TEFu:
Vyšroubovaná matička zapadlá do rádia nezpůsobila naštěstí žádné škody na elektronice. Je ale pravděpodobně palcového rozměru, náhradní šroubek M2 jsem musel doplnit novou maticí.
Když něco avizujete předem, zpravidla to déle trvá. To se potvrdilo i zde při zkoušení transceiveru TTR1.
Po prvních, ne moc úspěšných pokusech přišlo pokračování. Především jsem pro portejblové použití změnil napájení, místo nedostatečných 12V z olověného akumulátoru jsem udělal bateriový zdroj ze čtyř článků 18650. Tím jsem dostal napájecí napětí k 15V a výkon je odhadem asi 3W. Ledkový ukazatel při optimálním vyladění už není na druhé - třetí ledce, ale vpravo nadoraz.
K dalším pokusům došlo až v pátek 7. 11. Kvůli podzimnímu počasí a brzké podvečerní tmě už se mi nechtělo na portejbl do lesa a tak jsem zkusil vysílat z domácího QTH od roztopených kamínek.
Transceiver je zatím vyndaný ze skříně, vpravo za ním je původní Vláďův síťový zdroj stabilizovaný na 14V. Pro pokusné vysílání jsem ale použil zmíněné akumulátory. Anténa je domácí "L" drátovka o délce asi 27m vyladěná v tomto případě klasickým "pí" článkem s variometrem a dvěma otočnými kondenzátory.
Vysílání jsem avizoval na středečním kroužku OK2VPX. O půl páté večer proběhlo první spojení s OK1ZCF. Poté následoval OK1ATE a OK1CQ. Kolem šesté jsem potom udělal spojení na podvečerním kroužku i s OK2VPX. Reporty jsem dostával v rozpětí 55 - 59 a to na QRP výkon není asi špatné, přestože je moje vysílací anténa spíš ve stylu "co QTH dalo". Protistanice jsem slyšel vesměs R4, na kontrolní přijímač R250 se smyčkovou anténou většinou až R5, s daleko slabším QRM.
A co dál? Padaly úvahy o kroužku historických transceiverů, případně přímo TTR. Mě samotného trochu láká zkusit v některém dalším pátečním podvečeru ještě telegrafní spojení. Blížící se zima už blbnutí po lese nebo na procházkách či výletech moc nepřeje, s portejblovým vysíláním to znovu zkusím až na jaře. Akumulátorový zdroj se čtyřmi články 18650 vypadá celkem nadějně.
Letos to byl docela "fičák". V pátek jsem se utrhl z práce o dvě hodiny dřív, takže o půl druhé hodině odpolední jsem byl už v Holicích. Během další půlhodiny jsem měl víceméně utraceno, protože téměř hned zkraje jsem uviděl toto:
No a bylo vymalováno. Jeden z těchto čtyř AORů mi za chvilku už říkal "pane". Vzápětí se prodal další a za následující hodinu se prodaly i zbylé dva. Podle tvrzení prodejce jich prý měl deset.....
O kousek dál byly na prodej dvě "ékádéčka" za celkem rozumnou cenu tři tisíce kourun, ale zdá se, že o ně bůhvíjaký zájem nebyl. Pravda je, že vzhledově vypadaly docela dojebaně.
Pro milovníky inkurantů by se našla i nějaká ta K13 a myslím že jsem někde zahlédl i krátkovlnnou K12.
Tesla nostalgie z padesátých let. Bateriáky se už moc často nevidí. A "špičkový výrobek" Tesly ze čtyřicátých let v podobě bakelitové dvoulampovky taky ne.
Na závěr praktická ukázka, jak na to při "blackoutu".....
Už delší dobu mám z doudlebského "muzejního koutku" vypůjčený transceiver TTR1 z pozůstalosti po Vláďovi MVV. Zkušenosti jsou takové, že docela dobře poslouchá, dokonce i klasické VFO je až překvapivě stabilní. Horší to je s vysíláním. První pokus s dipólem v podobě INV V v délce spíš odhadované než odladěné dopadl tím, že mě slabounce slyšela jedna stanice bez proběhlého úplného QSO a jinak nikdo. Bohužel - většina na "kecacích kroužcích" má v domácím QTH poměrně silné rušení a prorazit skrz něj s QRP výkonem bude problém.
Přesto jsem zkusil především vyladit důkladně anténu. Na prvním obrázku je dipól ještě na zemi, připravený k zavěšení.
Zde už je dipól zavěšený a odladěný, přece jen chtěl o pár desítek centimetrů prodloužit. Střed je asi v sedmi metrech, pro příště si ještě udělám na napájecím kabelu metrové značky :-)
Na posledním obrázku je improvizované vysílací pracoviště, TRX Alinco DX70, výkon 50W.
V neděli ráno se bohužel kolečko nekonalo, při pokusném QSO s OK1TZZ jsem dostal report 59+, je tedy naděje že při dalším pokusu se snad podaří spojení i na historickou TTRku.
Došlo i na pokusy o spojení s OK1ATE. Já jsem ho slyšel velmi dobře, ale můj signál u ATE byl na samé hranici čitelnosti a v podstatě jen tak tak prolezla čitelně značka. Doma jsem potom TTRku přezkoumal s podezřením na závadu ve vysílací cestě. Nic takového se nepotvrdilo, tedy alespoň ve smyslu nějaké vážné poruchy v podobě něčeho odpáleného. Ale:
- TTRka dává s originálním zdrojem po Vláďovi s napájením stabilizovaným na 13,7V asi jen 2W do umělé zátěže. A to fakt není moc - údajně může dávat až okolo 10W.
- Navíc je velmi citlivá na napájecí napětí, s 12V (a něco málo) z akumulátorů výkon spadne pod 1W, spíš na stovky mW. Takže bohužel, i s dobrou anténou to s ní na spojení moc není. Ani v radiově čistém /P. Natož ve zpravidla dost zarušeném domácím QTH. Vrtat se v přístroji nebudu, neříká mi "pane" a tak TRX asi po skončení pokusů vrátím brzy zpět.
Ještě jsem zjistil jednu zajímavou věc, která by mě bez zkušeností s home-made inkuranty nenapadla. TTRka umí i CW. Ale po připojení klíče a přepnutí do režimu CW se nic nedělo, zaklíčování bez odezvy. Až náhodně jsem zjistil, že i v režimu CW je nutné pro vysílání stisknout tlačítko na mikrofonu, potom se TTRka přepne na vysílání a lze normálně klíčovat.
Nedávno byl vypnutý vysílač rádia Proglas 97,9MHz z Ještědu. Je to silný vysílač, tzv. "ženevský" kmitočet, kdysi koordinovaný jako vysílač základní sítě tehdejšího státního rozhlasu. Zajímavostí je, že velká část těchto kmitočtů byla v kolizi s rakouskými vysílači. A o to jde.
Jeho vypnutím se ve východních Čechách obnovila možnost poslechu rakouského rozhlasu, konkrétně stanice Osterreich2 z vysílače Wien Kahlenberg. Jistě, dnes v době satelitů a internetových streamů je to pro běžného posluchače ptákovina, ale na druhou stranu koho to baví, může si vyzkoušet jak se v sedmdesátých a v první polovině osmdesátých let chytali "rakušáci". Stanice jde poměrně luxusně, nutnou výbavou je kvalitní anténa v horizontální polarizaci a trochu slušný tuner. Otázka je, nakolik se na tom podílí i momentální dobré podmínky.
Nostalgie ale vydržela jen asi dva týdny. Samozřejmě, že takto výhodný silný kmitočet nezůstane dlouho prázdný. V současnosti zde vysílá ČRo Liberec.
Zatím jen letmo jsem zaznamenal masivní rozšíření digitálního rozhlasu. Na venkovní anténu lze už zachytit už okolo stovky rozhlasových stanic, včetně středočeských a polských multiplexů. Otázka opět je, nakolik se na jejich dobrém příjmu podílí momentální zlepšené podmínky nebo zda je to trvalý jev.
Předběžné zprávy se potvrdily a od dubna Country Radio na kmitočtu 639kHz z vysílače Liblice zmizelo.
Možná to stojí moc peněz, možná pomalu dochází na ona zmiňovaná kotevní lana, jejichž výměna by asi stála "raketu" kterou nikdo nebude ochotný investovat. Vypnutí vysílače bylo naplánováno na 31.3.2025.
Bohužel - podle posledních informací pravděpodobně už nebude mít dlouhé trvání. Je stále větší tlak na vyklizení používaných prostor. Pokud ho chcete ještě navštívit, raději moc neváhejte.
Pravidelné výroční setkání je hlavní akcí československého DX klubu. Letos proběhlo u Vranovské přehrady v penzionu Rumburak.
Samotné setkání, mezi zasvěcenými známé pod zkratkou "vyrset" proběhlo od pátku do neděle. První nadšenci včetně mě přijížděli už od středy a tak se okolí penzionu začalo měnit v anténní farmu.
Převládali nadšení VKVisté a nejčastější aktivitou byl dálkový příjem VKV FM a digitálního DAB rozhlasu.
Nad touto anténou pro FM zkombinovanou pro obě polarizace jsem docela dost dlouho přemýšlel, ale nakonec jsem si odvezl jiný úlovek - smyčkovou anténu HFDYloop.
Podrobnější recenze bude následovat.
Na místě jsem vyzkoušel smyčkovou anténu v provedení NCPL se zesilovačem podle LZ1AQ. Fungovala na výbornou, bohužel jsem neměl možnost dotáhnout kabel až do pokoje nebo jiné použitelné místnosti. A tak jsem poslouchal jen na venku a i přes jinak slunečné počasí jsem ranní a podvečerní chlad odnesl nachlazením.
Jinak jsem letos radiové vybavení omezil na minimum a příznivé jarní počasí ve čtvrtek a pátek věnoval spíš turistice.
Hrad Bítov rozhodně stojí za vidění, i když je mimo sezónu nepřístupný.
Na druhém břehu Vranovské přehrady potom stojí zřícenina hradu Cornštejn.
Za zmínku stojí i malý zvěřinec u penzionu. jedním z chovanců je i maskot - havran. Nejdřív se tvářil, že na mě prdí.
Potom ale dostal hravou náladu a chvíli jsme si přes pletivo voliéry přehazovali kamínek.
Nakonec ho to přestalo bavit a chtěl podrbat na bříšku.
Součástí programu byl i výlet do nedaleké Třešti, kde je muzeum Tesla provozované HRČS.
Zajímavá je sbírka rozhlasové a televizní vysílací techniky a nad většinou exponátů přemýšlíte, kudy a jak je tam vlastně dostali.
Kromě ní je zde také různá studiová a měřicí technika.
V poschodí je potom sbírka rádií a další elektroniky od Tesly.
Hraní s feritovými anténami na krátkých vlnách přineslo i otázku, jak se chovají v naprosto čistém a nezarušeném prostředí. Porovnal jsem je jednak s vestavěným teleskopem u Tecsunu PL330, a s pětimetrovou drátovou anténou. Srovnával jsem je především na 80m radioamatérském pásmu a něco málo i na 15metrovém.
Jako víceméně referenční jsem vzal vestavěný teleskop Tecsunu. Asi nemusím říkat, že to na 80m pásmu není žádná super anténa. něco na ni slyšet je, ale takto v lese za dne jsem například maják OK0EN na 3600kHz neslyšel vůbec ani náznakem a majáky OK0EU vlastně také ne.
Přepojuji na feritku a majáky OK0EU se objevují. Nic moc, ale jsou tam. Maják OK0EN stále nic.
Zkouším druhou feritovku a signály jsou zřetelně silnější. Jak už jsem přemýšlel jinde, možná je to L/C poměrem nebo materiálem antény, možná obojím. Tato jednoduchá feritka je o poznání účinnější.
A na závěr ještě pětimetrový drát.
To už se slabě ozývá i OK0EN. V 80m amatérském pásmu je pětimetrový drát nejúčinnější anténou, obě feritové ale nejsou o moc horší, druhá z nich je doslova v těsném závěsu. Vestavěný teleskop je potom zřetelně slabší.
Ještě rychlé porovnání na IPB majácích na 15m pásmu. Výsledek je podobný - teleskop je nejslabší, pětimetrová drátovka o "parník" lepší a feritová anténa v těsném závěsu za ní.
Uteklo třičtvrtě hodiny a začíná mi být docela zima. Je načase dokončit procházku a honem domů do tepla.
V našem hlavním městě bývá stále něco zajímavého k vidění a tak do něj občas zajedu, většinou při příležitosti Pražské radioburzy. Týká se to i radiových záležitostí, některé sem přidám.
Letná je hezké a zajímavé místo nad centrem, ze kterého je krásný rozhled a kde se dá i chvíli posedět a pokochat se bez toho, že by bylo nutné se probíjet davy. Případně i "projet" místní éter.
Neodbytné fyziologické potřeby občas znamenají nutnost zavítat i do míst trochu odlehlejších. Je ovšem nutné dávat si pozor na nejrůznější podivné existence. Na kraji Letné jsem ale narazil na cosi překvapivého - dvojici antén "Discone". Oškubané přívodní kabely a celkově omšelý stav dávají najevo, že už asi nejsou v provozu. Ale kde se tu vzaly? No - vždyť jsem vlastně nad "Strakovkou".....
Stačí sejít Chotkovými sady dolů a narazíte na překvapení číslo dvě. V parčíku stojí modely známých pražských moderních staveb. Žižkovská telekomunikační ústředna už neexistuje a její modýlek už také není zrovna v nejlepším stavu.
Vysílací věž svého času přezdívaná "Jakešovy prsty" se naopak v reálu rozhodně nerozpadá jako její model.
Letošní holické radioamatérské setkání mi přišlo skutečně trochu odlišné od předcházejících let a asi to není náhoda. Blešák byl sice snad ještě větší než loni, ale mizí klasický radioamatérský a radiový sortiment, který je nahrazován nejrůznějším elektrošrotem a PC šrotem. Především počítačové věci se mi kupovat zde nikdy neosvědčilo. Na druhou stranu holické setkání do určité míry přestává být o "kšeftu" a stává se z něj skutečné "setkání". Loni jsem kritizoval nedostatek míst k posezení ve stínu, letos pořadatelé na volném placu před kulturákem postavili velkostan s řadami laviček a stolů. Výborně, díky za to. To bylo podle mě přesně to pravé.
Přestože "radiových" věcí zde ubývá a pokud jsou, jde převážně o sortiment nejrůznějších VKV FM radiostanic, něco zajímavého se objevilo. Z inkurantů například dvě R326:
A druhá asi nekompletní "holá" v napohled zanedbanějším stavu:
Holický radioklub dokonce prodával i nějakou zapomenutou R250:
Pokud byste zatoužili po nějakém modernějším rádiu, v nabídce byl například tento Radio Shack DX394"
Nebo svého času špička, AOR7030:
Když už jsme u historických skvostů, u prodejce historických radiopřijímačů byl zajímavý soubor nejrůznějších dobových rámových antén:
Otázka je, nakolik jsou některé z nich skutečně rámové podle současných představ, zda některé nejsou spíš neladěnou mnohozávitovou smyčkovou anténu nebo pokusem o pokojovou kapacitní anténu ve stylu "smotej co nejvíc drátu do daného prostoru". Ale ať je to jak chce, je to zajímavé dobře se na to kouká.
Samozřejmě že letos jsem také trochu ukojil své vetešnické a sběratelské touhy a pudy. Tentokrát to byl klasický přeloučský kazeťák SM260:
Stav na první pohled nebyl nic moc, na obrázku už je po úvodní "kosmetice" kde je vyčištěno zvenku vše co jarovou vodou, lihem, benzínem a čističem brzd ze zahumuseného předního panelu pustilo. Nefunguje pravý VUmetr, ale "esemko" bude stejně sloužit už jen na přehrávání, tak to vem čert. Jinak vypadá celkem zachovale a v dobrém stavu.
Z dřívějška zde mám jeho mladší variantu SM261 ve zcela netradičním černém provedení a s dobovými úpravami včetně dynamické předmagnetizace, ale původní klasika SM260 "ve stříbrné metle" mi chyběla.
Hodí se totiž k receiveru T820, ano, tomu popisovanému o kus jinde, poskládanému ze dvou polovraků. Nedá mi to, neodpustím si poznámku - T820 tehdy stála sedm a půl tisíce, SM260 pět a půl. Takže tohle je "věžička" za tehdejších 13 000Kčs, na konci osmdesátých let můj půlroční čistý plat. A tak jsem si udělar radost alespoň dnes, po pětatřiceti letech. Jen ještě musím vymyslet, kam ten krám postavím :-)
V sobotu 18. května jsem si udělal výlet na pražskou radioburzu. Trochu jako náhradu za Kozákov týden předtím, kam jsem se nedostal. Sice pokud jde o obsazenost a nabídku, myslím že pražská radioburza srovnání s Kozákovem nesnese, ale co se dá dělat. Jinak se vše vydařilo, potkal jsem množství známých a kolegů posluchačů. Cestu zpět jsem tradičně pojal výletně, první místo které jsem navštívil byl areál dávno zrušeného strašnického středovlnného vysílače.
Dnes je na jeho místě jakýsi dvůr a dál sportovní hala, nic zde nepřipomíná rádiovou minulost.
Až na pamětní tabuli v ulici Na Třebešině.
O kousek dál jsem dorazil k areálu Svobodné Evropy.
Jak je to dnes s tou velkohubě proklamovanou svobodou by se dnes už mohli dva hádat, ale nechme politiky.
Za další křižovatkou začínají Vinohrady a věžák Stimbuildingu, ze kterého vysílají Country radio a Beat.
Jak se tak ze zvyku rozhlížím po střechách, co je tohle?
To není satelitní ani datová parabola, pravděpodobně pozůstatek dálkového televizního příjmu.
Dále už bez fotoreportáže.... Jak jsem šel Vinohradskou dolů, vidím že před rozhlasem je nějaký šrumec. Kdyby mě napadlo podívat se na web dříve, zjistil bych že rozhlas měl den otevřených dveří. To mě trochu zamrzelo, pár návštěv rozhlasu jsem už absolvoval. Ale řada by na mě přišla až navečer a to už mi nestálo za to. A navíc by se u vstupu přes bezpečnostní rám asi hodně divili, co to táhnu za krámy.... Tak třeba za rok.
Alespoň jsem zašel do vestibulu a na památku jsem si odnesl placku, až doma jsem zjistil že genderově špatnou. Ale zde se to snese:
Na závěr jsem to ještě vzal přes liblický vysílač. Naštěstí jsem ho pohřbil předčasně, stožáry stojí, Country Radio z něj jede.
Získal jsem zajímavou anténu - tovární aktivní anténu RF System DX10. Nyní už je anténa namontovaná na "sloupku aktivních antén".
Zbývá ještě dořešit definitivní připojení do anténního rozvodu, které je zatím spíš provizorní. Následně proběhne porovnání s ostatními anténami. Trochu problém je razantní povánoční nárůst rušení od spínaných zdrojů.
Další pokusnou anténou je proto feritová anténa pro pásmo 80m, které je asi tím "nejzablitějším" a na běžné antény se zde v odpolední a večerní době, kdy je "elektrošrot" nejvíc v provozu, nedají poslouchat ani nejsilnější stanice.
Přestože klasická "feritka" není rozhodně nejúčinnější anténou, v tomto případě se zdá jako velmi vhodná. Především ve spojení s malými bateriovými rádii typu TecsunPL330, které jsou citlivé, ale mají rezervy v odolnosti a selektivitě.
Jeho základem je pozůstalost po Vláďovi OK1MVV. Muzejní koutek je umístěn v budově úřadu městysu Doudleby nad Orlicí a pro zájemce o prohlídku je přístupný po domluvě se správcem p. Kozlem na telefonu 771 139 550.
V místě bohužel nelze vysílat, není možné zde natáhnout antény. Transceiver Otava je v chodu pouze na příjem v pásmech 80, 40 a 20m přes rámovou anténu.
Na vysvětlení - "Cihelna" je vojenská akce pořádaná na konci srpna poblíž města Králíky ve spolupráci s tamním vojenským muzeem. Kromě armády a armádní techniky, police a hasičů se jí účastní i kluby vojenské historie které předvádí bojové ukázky na zadané téma, letos to bylo Slovenské národní povstání.
Zpět k rádiové technice. Samozřejmě mně zaujal spojařský radiovůz:
Samuzřejmě už to není Uaz, ale lanďák a dokonce s vlekem:
Velice zajímavá je krátkovlnná anténa v podobě dvojité smyčky:
Z druhé strany auta je namontovaná anténa pro VKV. trochu mě překvapilo, že není "nazeleno" :-) ale hezky se duralově leskne:
U auta dokonce stála i informační tabule s celkem podrobnými údaji:
A ještě parabola pro satelitní komunikaci:
Znáte někdo plošné spoje na následujícím obrázku?
Co se z nich dá odhadnout - jeden je od tuneru pro OIRT pásmo, druhý bude možná zesilovač nebo nějaké pomocné obvody, má to zřejmě původ od Klubu Elektroakustiky (Transiwatt, p. Janda, atd) a je to asi ze sedmdesátých let.
Nyní už vím přesně, o jaké konstrukce jde. První deska je OIRT tuner s nízkou mezifrekvencí a druhá deska stereodekodér. Obě pochází z roku 1967 a byly zveřejněny v časopise Hudba a Zvuk.
Zpět