Letní počasí a vysoká úroveň rušení v domácím QTH především přes den jsou důvodem k přesunu části mých rádiových aktivit do přírody. Zároveň je to příležitost k praktickým pokusům s anténami v "outdooru". K tomu jsou vhodné myslivecké posedy a tímto za ně děkuji místnímu mysliveckému sdružení.
Z praktických pokusů mi jako nejvhodnější anténa do nezarušeného přírodního prostředí vychází klasická "drátovka". Kromě skladnosti je důležitá i rychlá a snadná instalace.
Prvním pokusem se stala drátová anténa o délce 15m s přizpůsobením pro nízkoimpedanční vstup. Transformátorek je na velkých feritových "brýlích" Pramet o délce 12mm ze starých symetrizačních článků a má celkem 12 závitů s odbočkou pro koaxiál na 4. závitu od studeného konce. Kabel o délce asi 3m je zakončený BNC konektorem, anténa je primárně předurčena pro TEF6686 s použitím přechodky BNC/SMA.
Anténu jsem natáhl v podobě mírně šikmého paprsku, blízký konec asi 3.5m vysoko, kam jsem dosáhl z posedu na nejblížší strom. Vzdálený potom asi 2m vysoko a přibližně ve směru na Prahu. To mi později asi přineslo jedno velké překvapení. Přes přechodový kabel připojuji Tecsuna PL330 a prolaďuji předvolby. Majáky OK0EU burácí, maják OK0EN, který doma přes rušení většinou vůbec neslyším, jde krásně "za4". Vypadá to nadějně. Je půl osmé pryč a přelaďuji na kroužek na 3773kHz. OK1HH slyším přímo luxusně, stejně jako další účastníky kroužku. Ano, s touto anténou to prostě chodí. Výborně.
Po kroužku přelaďuji na IPB majáky, na 14MHz je nějaký pískot, na 18MHz je čisto a postupně slyším i některé americké a jihoamerické majáky. Přepojuji anténu z Tecsuna na TEFa a pokračuji rozhlasovými stanicemi. První co slyším je pirát tuším na 6885kHz, dále procházím předvolby s rozhlasovými stanicemi. Zaujalo mě WMR na 15700kHz :
Asi nejvetší rozdíl je u stanice Channel292 na 6070kHz, kde na drátovou anténu je signál daleko v "cerveném":
Po pokusném přepojení na teleskop signál padá na 5S.
Obdobné výsledky jsou i na dalších krátkovlnných kmitočtech, zdá se že v celém rozsahu krátkých vln od 80m do 10m anténa pracuje výborně. Hradecký maják OKM1 1854kHz se mi zdál slabší, střední vlny na TEFu už nejsou nic moc, silou jsou porovnatelné s přímo nasazeným teleskopem, je vidět že zde už je anténa hodně málo účinná. Pro střední vlny by to chtělo jinak provedený transformátorek s jádrem z jiného materiálu. Přesto ale zaznamenávám jedno pozitivum - středovlnné signály jsou proti teleskopu sice silou srovnatelné, ale čistší. Není zde rušení od samotného rádia. Potom ale přichází překvapení. Přepínám na VKV. Z předchozích domácích lovů zde zůstalo pražské Radio 1 na 91.9MHz, které na tuto drátovku hraje S5 a dokoce s RDS!
Asi tomu pomohly ranní podmínky, ale signál je silnější než z teleskopu s protiváhou a s předchozími pokusy s drátovkou na VKV kdy byly signály 15dB pod úrovní teleskopu je to neuvěřitelný rozdíl. Zkouším ještě R. Expres na 90.3 s podobným výsledkem. Tato anténa je výborná pro krátkovlnný příjem s bonusem na VKV.
Podobnou anténu dlouhou asi 20m jsem dříve zkoušel s Tecsunem PL660. A tak jsem ji spolu s TEFem a Tecsunem PL330 vzal další nedělní ráno opět na posed.
Ranní kolečko se tentokrát konalo v omezeném rozsahu, bez přítomnosti OK1HH.
Zbylý čas jsem věnoval ostatním pásmům. Osmdesátkové tradiční OK0EU a OK0EN hrály stejně jako minule. Určité překvapení přinesly IPB majáky. Na 14MHz jsem kromě běžně slyšitelných evropských slyšel tentokrát nejen jihoamerické OA4B z Peru a poměrně častý YV5B z Venezuely následovaný severoamerickým 4U1UN z N.Y., ale dále ne už tak obvyklé VE8AT z Kanady, W6WX z Kalifornie, KH6WO z Honolulu. A když jsem ještě slaboučce zaslechl i ZL6B z Nového Zélandu a VK6RBP z Austrálie, bylo to docela překvapivé. Asi to dnes ráno chodilo a zkušené DXmany z řad radioamatérů s dokonalou výbavou to nepřekvapí, ale na kapesního Tecsuna a dvacet metrů drátu ano. Přecházím na TEF a zkouším krátkovlnný rozhlas. Výsledek je obdobný jako předchozí, navíc jen zaslechnu Radio 208 na 5970kHz. Zajímavá je ale zkušenost se slabšími stanicemi, kdy při odložení rádia signál poklesne.
Kapacitní vazba kovové skříňky rádia na tělo funguje jako provizorní protiváha.
Střední vlny na TEFu hrají po přímém připojení na teleskop daleko silněji než u předchozí antény s transformátorkem.
Ale kvalita signálu u slabších stanic není nijak valná. Digitální "vnitřnosti" produkují slyšitelné rušení a zdá se že celkově už se takto připojená účinná anténa TEFu nějak nelíbí - stanice které jsou zde slabé, tedy Budějovice na 954kHz a Líbeznice na 981 a 1260kHz spíš tuším než slyším.
V příštím týdnu kromě rádií a drátovky beru i další pětimetrový kus drátu s krokodýlkem a klasický "pí" článek. Anténu natáhnu tak, aby konec s krokodýlkem dosáhl až na zem a navíc natahuji po zemi protiváhu v opačném směru. Výsledkem je nepatrný nárůst síly signálu, asi o 1dB, ale slyšitelný pokles vlastního "digitálního" rušení od TEFu. Zatímco na samotný teleskop je vlastní rušení od TEFu silně limitujícím faktorem, po připojení 20m antény na zasunutý teleskop zůstává na pozadí a po připojení protiváhy mizí téměř úplně.
Zkouším i zmíněný "pí" článek, vyladění a přizpůsobení antény zvýšilo úroveň signálů na středních vlnách až o 10dB. Ale díky vysoké citlivosti TEFu bez vlivu na čitelnost signálů. Na krátkých vlnách už se zdá, že "pí" článek nemá zásadnější vliv na příjem. Další test jsem udělal s Tecsunem PL330. Protiváha měla sice také citelný vliv na sílu signálu, ale na vstupní obvody Tecsunu už toho může být moc. Kromě parazitních signálů se místy objevilo i rušení, které tam bez protiváhy nebylo.
Popisovaná anténa má i nevýhody. Především je z poměrně silného lanka (1,5mm2) a závěsy jsou z tuhé prádelní šňůry. Naviják jsem vyrobil z plexiskla, a to se také neukázalo jako šťastná volba. Plexisklo lehce praská. Celá anténa je taková poněkud humpolácká, neskladná a pevné závěsy vyžadují stromy nebo jiné kotevní body v přiměřené vzdálenosti.
Proto vznikla další:
Má délku kolem 15 metrů, ze slabého lanka 0,75mm2. Izolátory jsou v podobě posuvných jezdců umožňujících nastavit jednoduše vzdálenosti kotevních bodů podle potřeby a jsou z odolnějšího novoduru.
K rádiu se připojí jednoduše krokodýlkem na teleskop.
Zadní závěs je potom doplněn o "gumicuk" díky kterému je možné jednoduše anténu upevnit ke stromu a prostřednictvím "jezdců" napnout.
Celá anténa je také podstatně menší a skladnější. Jen jedna nevýhoda se projevila při prvním testování - při smotávání se krokodýlek z banánku sesmekl a v borůvčí ztratil.
Proto je lepší krokodýlek připájet přímo na anténní vodič.
Jednoduchá pětimetrová anténa je vhodná k rychlému přehození přes větev v podobě vertikálu. Má výhodu ve skutečně kapesní velikosti, účinnost je proti anténam o délce 15 - 20m citelně slabší na spodních krátkovlnných pásmech. Není divu - pětimetrová anténa má čtvrtvlnnou délku na 20m amatérském pásmu, dvacetimetrová na 80m. Na vyšších kmitočtech nad asi 10MHz jsou výsledky obou provedení drátovek víceméně podobné, stejně tak i na středních vlnách, kde je i ta 20metrová anténa už vlastně krátká.
Dodává se i v továrním provedení jako příslušenství Tecsunu PL660. Naviják je vylepšený o klips, kabel je ukončený konektorem Jack. Stejný konektor má i PL330. Pro TEF je nutný přechodový kabel.
Pro vyzkoušení jsem udělal i druhou "pětimetrovku" zakončenou banánkem a krokodýlkem, na druhé straně prodlouženou o závěsnou šňůru. Přehazování přes větev pomáhá závaží - matice. Ale pozor - při přehazování a často i při snaze o stažení tato matice odletí nečekaným směrem a instalaci lze doporučit pouze v bezpečné vzdálenosti od ostatních osob nebo třeba i zaparkovaných aut :-) A když se ji podaří obtočit přes větev několikrát, máte o zábavu postaráno.
Velmi vhodným doplňkem ke všem drátovým anténám je protiváha. Zde v podobě pětimetrového lanka zakončeného "čínským" banánkem. Ten má jednu zajímavou vlastnost - jeho pevná část je docela slabá. Špičku banánku lze s trochou opatrnosti zasunout do uzemněného okraje anténní zdířky i přes rozdíl v průměrech 4/3,5mm.
Zlepšení příjmu je citelné, snad tím víc, čím je kratší anténa. Poslech na vestavěný půlmetrový teleskop se s připojením protiváhy zlepší překvapivým způsobem. Navíc protiváhu není třeba nikam věšet, stačí rozhodit po zemi. Při krátkých zastávkách je to zajímavá alternativa.
Pětimetrová drátová anténa se mi zdá jako kompromis mezi účinností a náročností při natažení pro poslech v přírodě.
Lehká patnáctimetrová anténa je citelně účinnější a její natažení nedá o moc víc práce.
Dvacetimetrová drátová anténa je výhodná pokud požadujeme větší účinnost na spodních krátkovlnných pásmech. Další snahy o zvýšení síly signálu už asi nedávají smysl, i ve volné přírodě je citelné šumové pozadí, citlivost dnešních přijímačů je víc než dostatečná a jejich odolnost proti zahlcení má své meze.
(Nejen) pro přijímač TEF je vhodná i drátová protiváha, především u drátových antén připojených přímo do anténního teleskopu. Jednak klesne vlastní rušení na minimum, a navíc na středních a dlouhých vlnách se zvýší signál až o 2S.
Ještě bych si dovolil upozornit na další potenciální rizika. Anténa je sice zpravidla zavěšená tak, aby se pod ni spolehlivě vešel chodec i cyklista, takže jsem si myslel že se nemá co stát. Než jeli okolo koňáci.....
A také je třeba brát v úvahu, že okolí mysliveckých posedů je prostor, kde se občas střílí.