Zpět

Vysílač Litomyšl - Pohodlí

Přesněji - zrušené bývalé krátkovlnné vysílací středisko Pohodlí u Litomyšle
Článek byl publikován na zrušeném Blogu v květnu 2019. Fotodokumentace odpovídá tomuto datumu.

Krátkovlnné vysílací středisko v Pohodlí u Litomyšle sice ještě stojí, ale spíše setrvačností a z posledních sil. Upozornil mě na něj při výročním setkání CSDXC kolega, který ho cestou prozkoumal. Jedno dubnové nedělní odpoledne jsem si k němu proto také udělal výlet.

Krátkovlnné vysílání ČRo bylo zrušeno, pokud mě paměť neklame, v roce 2011. Od té doby je krátkovlnné vysílací středisko v Pohodlí u Litomyšle nevyužívané a chátrá. Následující obrázek je tuším z roku 2013:

Je na něm ještě o něco víc stožárů, než zůstalo dodnes. Na první pohled už chybí nižší portálové stožáry, zde stojící mezi prvním a druhým příhradovým stožárem. Při první obhlídce ve zmíněném roce 2013 jsem se mimochodem náhodně dozvěděl, že vysílací technologie byla demontována a roztříděna do sběru. Antény zůstaly stát jen díky tomu, že stožárové tubusy jsou převážně z překližky, využitelných kovů je na nich málo a náročná demontáž by se nevyplatila. Proto stojí dodnes.
Historie vysílače se začala psát někdy v padesátých letech minulého století. Kromě krátkovlnného vysílání pro zahraničí zde byly ještě středovlnné vysílače a krátkovlnné rušičky, sloužící k eliminaci "fake news" z tehdy nepřátelské západní ciziny.

Tato fotografie je výřezem z turistické mapy na návsi nedaleké obce. Je na ni zobrazen stav vysílacího střediska pravděpodobně z přelomu osmdesátých a devadesátých let a tím se stala historickým dokumentem. Vlevo od hlavní silnice, západním směrem, jsou zaznamenány čtyři stožáry krátkovlnných rušiček. Tato část se přestala využívat už s ukončením rušení v roce 1988 a byla jako první demontována. Ve stejné úrovni vpravo, východním směrem, jsou dva stožáry, pravděpodobně sloužící pro středovlnné vysílání. To bylo ukončeno po přelomu tisíciletí a tato část je dnes průmyslovou zónou. Po vysílačích zde nezůstaly prakticky žádné pozůstatky. V pravé střední části, na úrovni jižního okraje obce Pohodlí, mezi cestami v areálu, jsou patrné ještě zbytky po stožárech a budovy vysílačů. Dosud stojící část krátkovlnného střediska je v úrovni severní poloviny obce Pohodlí.

Při pohledu z dálky připomíná spíše chaotickou změť drátů, stožárových tubusů a napaječů.

Bližší pohled je ale zajímavý a pro každého zájemce o rádio poučný. Těžko se momentálně najde jiné místo, kde by bylo možné názorně zkoumat, "jak to dělají profíci". Antén jsou zde tři základní druhy.

Prvním typem, asi nejpočetnějším, jsou antény kosočtverečné - rhombické. Jsou ale natolik rozlehlé, že je nelze vyfotit vcelku. Na prvním obrázku je začátek antény s napaječem:

Tento obrázek je možná názornější:

Zde si můžete prohlédnout boční stožár kosočtverečné antény:

V jeho pozadí je vidět i zadní stožár, detail na dalším obrázku:

Ten je rovněž s napaječem, podle toho na který konec antény se připojil vysílač a koncový zatěžovací odpor, bylo možné přepínat směr vyzařování.

Dalším druhem jsou horizontální širokopásmové dipóly. V prvním provedení jednoduché, vyzařující obousměrně:

A ještě jeden pohled:

Případně i s reflektorem - odraznou stěnou.

Dalším druhem jsou klasické skládané dipóly - samozřejmě v přiměřeně "průmyslovém" provedení:

Ještě bližší pohled na připojení napaječe:

Zde byl z podobných dvou původně skládaných dipólů vytvořen jeden velký rohový:

Napaječe všech antén se sbíhají k budově s anténním přepínačem:

Další pohled na anténní přepínač, v pozadí je budova bývalého vysílače:

Před budovou můžeme vidět i asi vedlejší anténní přepínače, kterých je po areálu více.

Panoramatický pohled na trojici příhradových stožárů:

K čemu přesně tyto stožáry sloužily bohužel nevím, dnes je na jednou z nich telekomunikační technologie, ostatní se zdají být nevyužité.

Ještě pohled z blízka:

A pata příhradového stožáru:

Až sem by alespoň na první pohled vše nevypadalo až tak zle. Další obrázky však už jen dokumentují čekání na definitivní konec:

Přestříhané napaječe nad cestami, kde asi byly nízko a překážely. Zajímavé jsou skleněné izolátory:

A napájecí vedení, zarostlé do náletových křovin:

Je vidět, že zde se už hodně dlouho nevysílalo.

Další průzkum už nic zajímavého nepřinesl. Areál bývalého vysílače je dnes z velké části průmyslovou zónou a je volně přístupný. Nikdo mě z něj nevykázal, žádný hlídací pes mě neohlodal ani jsem nepřekonával žádné ploty. Tak snad tato procházka a pár dokumentačních fotek nebude nikomu kompetentnímu vadit.

Zpět