Je několik možností, jak se dostat ke "komunikačnímu" přijímači. Jednou je i vlastní stavba. Cesta zdlouhavá, náročná a bez záruky úspěchu. V dnešní době se po ní vydá málokdo.
Na stránkách "Expedice Bílý tesák" je popis zajímavého přijímače "Twinplex". Původní konstrukce je americká z asi poloviny třicátých let. Zde následně upravená na elektronku ECC / PCC88. Ještě zajímavější je asi související popis další verze Twinplexu na stránkách "nezdolny.cz" od přispěvatele s přezdívkou "Josef", který odvedl v podrobném stavebním návodu skutečně velký kus práce. Zajímavá konstrukce mne zlákala k vyzkoušení.
Na prvním obrázku je v horní části schéma původního amerického Twinplexu z konce třicátých let. V dolní části upravené zapojení od OK2TAR, vhodné především pro poslech na amatérských pásmech.
Na druhém obrázku následuje schéma jednoduchého a reflexního Twinplexu, ve variantě popisované "Josefem" na webu "nezdolny.cz".
Stavba měla typický průběh, zhruba rok trvala fáze shánění vhodných součástek, především ladicích kondenzátorů, elektronky PCC88 a silnějšího hliníkového plechu na šasi, mimochodem také docela originální konstrukce. Následovalo zapojování, drátování a výroba první výměnné cívky na střední vlny.
Neměl jsem právě k dispozici originální lékovku z popisu v článku na "nezdolny.cz" a proto jsem nakonec použil zbytky plastové elektrikářské instalační "pancéřky" o průměrech 16, 20 a 25mm. Těch 25mm je i konečný průměr, závitů je proto trochu víc, 130 celkem a s odbočkou na 20, závitu. Výsledek je trochu "humpolácký", ale funkční.
První zapnutí bylo s anodovým napětím 12V, tedy společně se žhavením. Příjemné překvápko, Twinplex se rozehrál na první dobrou! Dokonce i ladicí rozsah se podařilo trefit přesně. Zpětná vazba nasazuje také dobře v celém rozsahu a poblíž horního konce potenciometru.
Ale pár nedostatků se našlo, například zásuvku pro výměnné cívky jsem dal moc blízko ladění, především knoflíku jemného ladění. Nezbylo než ji přesunout víc k hornímu konci. Kapacitní anténní vazba je trochu větší než původně, kondenzátorem 10pF, ale přesto nedostatečná pro dolní konec středovlnného pásma.
Později došlo i na další výměnné cívky. Nejdříve pro krátkovlnná pásma, na "lékovkových" tubusech o průměru asi 29mm podle popisu v původním návodu. Cívka s 12 závity a odbočkou pro katodu na 4. závitu ladí od asi 3,6MHz do 12MHz a myslím že výš už nemá smysl tento klasický audion tahat. Ale až sem pracuje dobře a bez problémů. Druhá cívka je pro mezilehlé pásmo 1,6 až 4MHz a má asi 28 závitů s katodovou odbočkou na 5 - 6 závitu.
Na krátkovlnných pásmech se zvolená kapacitní anténní vazba jeví už jako vyhovující.
Twinplex dostal skříňku, dimenzovanou nejen na samotný přijímač, ale včetně nízkofrekfenčního zesilovače, napájecích zdrojů a také bude potřeba někam nacpat ty výměnné cívky.
Dále jsem zkusil i experiment s feritovou anténou. Navinout ji tak aby odpovídala stupnici nacejchované na první klasickou středovlnnou cívku dá trochu práce, ale jde to. Výsledná citlivost ale není kdovíjaká.
Všechny cívky jsou navinuty tak, aby zpětná vazba pracovala i při anodovém napětí stejném jako žhavicím, tedy při 12V. Když se anodovému napětí pomůže dalšími destičkovými bateriemi, výkon Twinplexu jde samozřejmě nahoru, pro optimální využití audionového stupně by ale byla vhodná druhá sada cívek s katodovou odbočkou blíž k zemi, jak je popsáno i v původním návodu.
Došlo i na zmíněný nízkofrekvenční zesilovač. Pro jednoduchost jsem použil známý televizní modul s MBA810, kterému jsem zrušil zpětnovazební obvod pro zdůraznění okrajů pásma, a naopak ho změnil tak aby mírně omezoval vyšší kmitočty.
Na obrázku je už vestavěný ve skříňce Twinplexu. Od samotného audionu je vstup zesilovače oddělen transformátorkem. Původně jsem použil bezpečnostní oddělovací trafo ze starých univerzálních televizorů, používané u nízkofrekvenčního výstupu pro magnetofon. Ukázalo se, že se pro daný účel nehodí, mělo malý počet závitů, malé jádro a nevhodnou konstrukci. To se projevilo nízkou hlasitostí a zkreslením signálu. Nezbylo než vyrobit vhodnější transformátor. Použil jsem trafo z reproduktoru pro 100V rozhlas. Mělo primár s 2100 závity a sekundár se 40 závity a bylo celkově větší. Po odvinutí sekundáru jsem na něj navinul nové výstupní vinutí se 2000 závity a tím vznikl oddělovací transformátor s převodem téměř 1:1. Plechy jsou navíc přeskládané tak, aby všechny plechy E byly na jedné straně, plechy I na druhé a mezi nimi magnetická mezera z proužku papíru, jak se to vždy dělalo u výstupních transformátorů pro elektronkové zesilovače. S tímto transformátorem už je poslech vyhovující. V případě potřeby je samozřejmě možné zesilovač od Twinplexu odpojit a použít klasická vysokoohmová sluchátka.
Jaký je konečný výsledek? Upřímně - jestli chcete především rádio pro běžný středovlnný a krátkovlnný poslech, místo patlání s Twinplexem si raději udělejte v práci pár "přesčasů" a za peníze navíc si kupte třeba Tecsuna PL330 :-)
Pokud si chcete hrát, je poslech na audion docela zajímavá zkušenost. Funguje úplně jinak než dnešní tovární rádia a vše se na něm projeví, nic nemaskuje a nereguluje. A záleží na tom, jak vás takové "syrové" ladění vším možným bude bavit. Na středních vlnách funguje celkem dobře, na krátkých už je to opravdu spíš hračka. Tak nějak jdou poslouchat silnější rozhlasové stanice, ale signály na radioamatérských pásmech už jsou opravdu hodně problematické a rozhodně nelze čekat, že je to rádio vhodné pro běžný příjem. V každém případě se pro krátkovlnný poslech příliš neosvědčil přidavný nízkofrekvenční zesilovač a je lepší použít klasická sluchátka - i nepatrné kolísání napájecího napětí vnesené vybuzeným zesilovačem zanáší do příjmu kmitočtovou nestabilitu.